








Normy řady ISO 9000 bývají širší veřejností vnímány jako normy, uplatňující se ve výrobě hmotných produktů. Kvalita bývá chápána především jako dodržení technických, exaktně měřitelných parametrů. Skutečností však je, že normy řady ISO 9000 mají universální (generický) charakter. To znamená, že nejsou závislé ani na charakteru sledovaných procesů ani na povaze konečných produktů. Jsou tedy aplikovatelné jak ve výrobních organizacích či službách ale dokonce i v neziskovém sektoru. Existence Systému kvality v organizaci není podmíněna generováním zisku.
Žádná organizace, tudíž ani nezisková organizace, nežije ve vzduchoprázdnu. Neziskové organizace často nejsou zapojeny do struktury „komerčních“ vazeb mezi podnikatelskými subjekty ale zcela určitě jsou součástí společenských vazeb a struktur. I tyto organizace mají své „zákazníky“, management, lidské zdroje, infrastrukturu a často sponzory, kteří jejich činnost umožňují. Veškeré tyto prvky a vazby mezi nimi je třeba řídit tak, aby byly naplňovány požadavky a cíle všech zainteresovaných subjektů, prioritně však konečných příjemců (většinou) služby, kterou tyto organizace zajišťují.
Problémem bývá nastavení sledovaných kvalitativních metrik. To však může být například spokojenost občana s vyřízením jeho žádosti na úřadu veřejné či státní správy, kvalita a míra uplatnění studentů vzdělávacího zařízení, kvalita péče a úspěšnost léčby ve zdravotnickém zařízení, nevšednost uměleckého zážitku u kulturní či společenské akce či spokojenost návštěvníka muzea s přehledností a mírou získaných informací a poznatků… Systém kvality pak slouží jako nástroj pro rozvoj a zlepšování těchto parametrů za podmínky efektivního vynakládání zdrojů.