Management
Podstatou efektivního působení jednotlivých prvků podnikového řízení je jejich vzájemná synergie a vyváženost. Systém managementu jako celek by měl být především nástrojem pro naplnění dlouhodobé Strategie či Hlavního záměru. Jak toho dosáhnout? Jaké použít nástroje? Jak motivovat tým?
Jaký základní faktor odlišuje ty nejúspěšnější firmy od těch ostatních? Dlouhodobě je to především detailně koncipovaná, jedinečná strategie!
Jaké interní aspekty garantují růst výkonnosti a efektivity? Jsou to především důsledně aplikované a neustále zlepšované nástroje řízení!
Jaké jsou klíčové nástroje řízení marketingových aktivit firmy a jak optimálně začlenit tyto funkce do organizačních struktur firmy?
Související a rozšiřující témata
Cítíte potřebu zlepšení této oblasti ve Vaší organizaci? Neváhejte nás nezávazně kontaktovat:
Krycí příspěvky a bod zvratu
Manažerské účetnictví, krycí příspěvek, bod zvratu
U řady především menších a středních podnikatelů jsme se setkali s určitými nevhodnými způsoby kalkulace cen a řízení ekonomiky byť malého podniku. Řada podnikatelů z tohoto segmentu totiž nesleduje poměr celkových nákladů a tržeb v delším období a spokojuje se s dosažením prvotní „marže“ (zisku) na prodejích svých výrobků či služeb. Ale otázka zní, zdali je tyto „marže“ dostatečná k pokrytí celkové sumy nákladů
ve sledovaném období a navíc ke generaci požadovaného zisku.
ve sledovaném období a navíc ke generaci požadovaného zisku.
Pro řešení této otázky jsou u menších a středních firem velice přínosné jednoduché nástroje
tzv. „manažerského“ účetnictví, vycházející z pojmů „krycí příspěvek“ a „bod zvratu“. Abychom tyto nástroje mohli alespoň na základní úrovni popsat, musíme se (byť okrajově) dotknout problematiky základního dělení firemních nákladů.
tzv. „manažerského“ účetnictví, vycházející z pojmů „krycí příspěvek“ a „bod zvratu“. Abychom tyto nástroje mohli alespoň na základní úrovni popsat, musíme se (byť okrajově) dotknout problematiky základního dělení firemních nákladů.
Náklady – základní dělení
Principiálně (a hrubě zjednodušeně) je možno náklady každého podnikatelského subjektu dělit na:
a) fixní (stálé, režijní, nepřímo vázané na cenu výrobku)
b) variabilní (proměnné, přímo vázané na cenu výrobku, přímo vstupující do výrobku)
add a) Fixní náklady (FN):
To jsou náklady, jejichž výše přímo nezávisí na počtu vyrobených (prodaných) výrobků. Jsou to především odpisy, leasingy, úroky za úvěry, nájem, náklady na infrastrukturu, mzdy managementu (mimo výrobu) apod...
Pro fixní náklady (FN) platí tato závislost na objemu výroby (např. počtu vyrobených dílů):
bez nákupu nové technologie: s nákupem nové technologie:
add b) Variabilní náklady (VN)
Variabilní náklady nám „padají přímo do ceny výrobků“. Patří sem zejména:
- polotovary, přímý materiál pro výrobu
- přímé výrobní kooperace
- logistické náklady (především doprava materiálu a hotových výrobků)
- přímo spotřebované nástroje
- přímé energie, náplně a servis strojů
- mzdy výrobních (realizačních) pracovníků
Pro průběh celkových variabilních nákladů (VN) v závislosti na objemu výroby platí tento graf:
Celkové náklady na výrobu, mají pak takovýto průběh (odhlédneme od situace při nákupu technologie):
Chybná praxe rozpočtování u malých a středních firem:
Mnoho podnikatelů stanovuje ceny svých výrobků a služeb tak, že k přímým variabilním nákladům jednorázově přičte určitou „marži“ podle vzorce:
CENA = VN + „MARŽE“
Určitým pokrokem pak je, pokud podnikatel zahrne do svých cenových úvah určitý (byť intuitivně stanovený) podíl fixních nákladů podle vzorce:
CENA = PODÍL FN + VN(daného výrobku/služby) + „MARŽE“
Mnozí manažeři se domnívají, že když dosáhnou této situace s kladnou (ziskovou) „marží“, je vše v pořádku. Ale nemusí tomu tak být! Zisky je možno sumarizovat až na konci (např. ročního) sledovaného období.
A pokud postupuji výše uvedenými metodami, mohu na konci roku s překvapením zjistit, že ekonomika mé firmy je ve ztrátě.
A pokud postupuji výše uvedenými metodami, mohu na konci roku s překvapením zjistit, že ekonomika mé firmy je ve ztrátě.
Jde právě o otázku, zda máme vůbec takový objem ziskových výrobků, abychom vůbec umořili celkové Fixní náklady. Až po splnění tohoto předpokladu mohu uvažovat o zisku. Abych dosáhl kýženého zisku, musím kalkulovat „dopředným způsobem a neustále sledovat vývoj celkových tržeb ve vztahu ke krytí celkových fixních nákladů.
Pro pochopení této problematiky se používá pojem tzv. KRYCÍHO PŘÍSPĚVKU NA KRYTÍ FIXNÍCH NÁKLADŮ
a počítá se tzv. BOD ZVRATU.
a počítá se tzv. BOD ZVRATU.
Krycí příspěvek, bod zvratu
Metoda, která nám umožňuje „dopředné“ sledování kumulace přidaných hodnot jednotlivých výrobků, nepracuje s prostou marží (to by bylo možné pouze u obchodní firmy), ale s tzv. KRYCÍM PŘÍSPĚVKEM
na krytí fixních nákladů a zisku (KP). U jednotlivého výrobku se KP spočítá takto:
na krytí fixních nákladů a zisku (KP). U jednotlivého výrobku se KP spočítá takto:
KPkus = PROD. CENAkus - VNkus
Protože různé výrobky mají různé krycí příspěvky, je pak při hodnocení efektivity celé firmy počítat se sumami krycích příspěvků od všech různých výrobků za sledované období:
KPcelk = ∑((PROD. CENAkus i - VNkus i) x POČET KUSŮ i)
Bod zvratu (BEP) je pak takové množství výrobků, které nám vygeneruje takový součet krycích příspěvků, že pokryjeme všechny povinné fixní náklady (FN).
BEP = ∑FN / ∑KP = ∑((PROD. CENAkus i - VNkus i) x POČET KUSŮ i)
(toto již ne na jeden výrobek ale na sumu výrobků a krycích příspěvků za období)
Pokud tedy vyrábíme (a především prodáváme) menší množství výrobků, než je BEP, nevygenerujeme dostatečné tržby na krytí fixních nákladů a firma prodělává.
Jestliže vyrábíme (a prodáváme) větší množství (ziskových) výrobků, než je BEP, tak generujeme zisk.
Situace je patrná z následujícího grafu:
Roční perioda sledování tvorby celkového krycího příspěvku není vhodná, vývoj kumulace krycího příspěvku je vhodné sledovat v měsíčních periodách. Pak zjednodušeně platí:
BEP(měsíc) = FN (měsíc) / ∑KP(měsíc)
(zde pozor – v položce FN (měsíc) musí být zohledněny „roční“ platby)
Snahou každého podnikatele je realizovat maximální zisk v rámci co nejmenšího objemu výroby při vázání co nejmenších fixních nákladů. Pak je i ze zjednodušeného, výše uvedeného vzorce jasně patrná logická snaha
a) minimalizovat FN
b) maximalizovat ∑KP
Svou úlohu samozřejmě hrají i variabilní náklady. Jejich role je patrná, pokud se vrátíme k definici celkové sumy krycích příspěvků:
KPcelk = ∑((PROD. CENAkus i - VNkus i) x POČET KUSŮ i)
Tuto sumu chceme maximalizovat, přičemž Variabilní náklady zde máme vyjádřeny se záporným znaménkem – minimalizace variabilních nákladů na jeden výrobek (násobně, úměrně množství) samozřejmě maximalizuje sumu krycích příspěvků. Současně je naprosto jasné, že tuto úlohu sehrává i množství – objem výroby.
Navíc se zde pozitivně přiřazuje tzv. „učící efekt“ – při rostoucí produkci nerostou variabilní náklady ve skutečnosti přímo úměrně objemu výroby ale jejich růst je pomalejší – inkasujeme další „zisk z objemu (množství)“. Ale toto je již jiná kapitola.
Samozřejmě, že sumu krycích příspěvků je možno též zvyšovat pomocí vyšší ceny. Tady ale narážíme na konkurenci a situaci na trhu. Cenu je možno ale zvyšovat jinými cestami – inovace, modernost, atraktivita, přidaná hodnota, přidané služby našeho zboží či služeb....
Stěžejním sdělením tohoto článku (především pro malé a střední podnikatele) je prezentace výhodnosti používání metody, založené na krycím příspěvku a bodu zvratu. Samozřejmě to ale předpokládá dobrou znalost a průběžný monitoring všech (fixních i variabilních) nákladů a znalost výše krycích příspěvků u jednotlivých druhů výrobků či služeb. Pak ale dokážeme průběžně přijímat racionalizační opatření k zajištění celkové efektivity. V celkovém dlouhodobém horizontu především eliminujeme rizika celkové (roční) ztráty.
Použití krycích příspěvků a znalost a monitoring vývoje bodu zvratu není samospásná, představuje však dobrý základ pro jednoduché manažerské účetní nástroje pro rozhodování o cenové politice, investicích
a nákladech...
a nákladech...
SyNext a použití výše uvedených nástrojů
Samozřejmě, že celá problematika, byla na tomto omezeném prostoru podána velice zjednodušeně. Navíc vše souvisí s dalšími aspekty celkové Finanční analýzy a Finančního řízení, kterým se věnujeme v jiných článcích.
Společnost SyNext však již u několika zákazníků implementovala zákaznicky vyvinuté SW nástroje,
které našim klientům pomohly zvýšit efektivitu a stabilizovat jejich celkové podnikání.
Společnost SyNext však již u několika zákazníků implementovala zákaznicky vyvinuté SW nástroje,
které našim klientům pomohly zvýšit efektivitu a stabilizovat jejich celkové podnikání.
Související odkazy
Žádné související články...